a) kůže zvířete
b) spodní bílý proužek vlasu (není u všech zvířat)
c) spodní zóna vlasu (tmavá kovově modrá barva)
d) proužek - bíle zbarvená část vlasu
e) závoj - zbarvení konce vlasu, zakrývá jako závoj spodní zónu s proužkem
f) osina (nahrazuje pesík) - jednotlivé chlupy vyčnívající nad vlasovým pokryvem
Popis jednotlivých sledovaných znaků
1/1 VELIKOST ZVÍŘETE
Velikost zvířete je jeden ze tří základních aspektů při hodnocení, upřednostňuje se větší vzrůst
Hodnocení: zkušenost nebo vážení. Pro věk 10-12 měsíců váha 550 - 650g.
POZOR- jelikož evidence zvířat v naší republice je minimální a určení stáří zvířete je proto pouze orientační, nutno hodnotit kategorie mladých zvířat nanejvýš opatrně.
1/2 TVAR ZVÍŘETE
Kvalitní zvíře působí zavalitým dojmem s mohutnou stavbou a sedí-li schouleno v kleci tvoří "kouli".
Hodnocení: sleduje se zavalitost, dostatečná šíře hrudníku a linie šíje zvířete. Hůře hodnocena jsou zvířata úzká a klínovitá.
2/1 HUSTOTA KOŽEŠINY
Je nazývána vlastnost, která určuje seskupení vlasového pokryvu zvířete. Hustotu určuje věk zvířete, genetické vlohy, stadium cyklu zralosti kožešiny a prostředí odchovny (světlo, teplo, ventilace). Dá se rozdělit na hustotu vlasových cibulek a hustotu vlasového chomáčku z jedné cibulky. Hustota zvířete je v jednotlivých částech těla nestejnoměrná. Nejhustší je na zádech (č.7), kritická místa kožešiny jsou na vnitřní straně pánevní končetiny (č.13) a v oblasti šíje (č. 4) - na vyobrazení skryta za levým uchem (č. 5).
Hodnocení: hustota kožešiny se hodnotí rozfouknutím vlasu.
POZOR- skutečná hustota zvířete bývá zkreslena výměnou vlasu nebo nerozčesaným zvířetem. Oba jmenované stavy lze rozpoznat při foukání. Při výměně vlasu je patrný dvojrůst (viditelné dva proužky - stávající a dorůstající) a u nerozčesaného zvířete se objeví ve spodní zóně spleť vlasů (fouknutím se nevytvoří v srsti kužel).
2/2 DÉLKA VLASU
Délka vlasu je na jednotlivých částech těla nepatrně rozdílná. Nejkratší je na čele (č.3) a přes záda (č.7). Na bocích (č.10) a stehnech (č.14) bývá delší. Tento rozdíl v délce srsti by měl být plynulý a téměř nepozorovatelný. Příliš dlouhý vlas působí polehlým dojmem. Světlá zvířata mívají srst delší, než zvířata tmavá.
Hodnocení- pro zjištění tohoto kritéria rozfoukneme vlasový pokryv na jednotlivých partiích těla (č.3,4,7,8,10 a 14), aby jsme zjistili jednotlivé délky a mohli je srovnávat. Srst musí působit dojmem kompaktnosti.
POZOR- nestejná délka (výška) vlasu na těle zvířete je při výměně srsti a vyznačuje nevyrovnaností, nebo je dokonce polehlá, případně splihlá. Zde je třeba rozlišit, zda je důvodem nestejné délky vlasu nevyrovnanost kožešiny nebo stádium zralosti.
2/3 ELASTIČNOST VLASU
Je to vlastnost kožešiny udržet si svůj tvar a pružnost. Zvíře s výbornou elasticitou působí kompaktním dojmem. Elastičnost vlasu je podporována hustotou, délkou srsti (delší srst má menší schopnosti navrátit se do původního tvaru) a hustotou a sílou osin. Ty přímo podporují návrat do původního tvaru po jakémkoliv stlačení či deformaci.
Hodnocení- sleduje se kompaktnost srsti a její uchování tvaru při otěru o stěny klece. Navazuje úzce na hodnocení osin a délky vlasu.
2/4 OSINY
Osina (nahrazuje pesík)- jednotlivé chlupy vyčnívající nad vlasovým pokryvem.
Čím pevnější a hustěji rozmístěny jsou osiny, tím je kožešina pružnější a zvíře je lépe hodnoceno.
Hodnocení- pro zjištění tohoto kritéria je nutné zvíře prohlížet v úrovni očí, aby bylo vidět délku a hustotu přečnívajících osin (f) nad vlasovým pokryvem.
3/1 JASNOST ZÁVOJE (BARVA)
Závoj, jak je výstižně nazýván, tvoří zabarvení konečků vlasů (e), které při pohledu pod hodnotícím osvětlením vytváří určité zabarvení. Ceněno je dostatečné rozložení závoje až k linii břicha. Vysoká intenzita vytváří tmavost zvířete. Z chovatelského hlediska je nejvýše hodnocena barva kovově temně modrá s hedvábným leskem.
Hodnocení- sleduje se při pohledu na profil zvířete, kdy je nejsledovatelnější hloubka závoje, tudíž i barevnost závoje je nejintenzivnější. Nejvíce se sleduje hloubka závoje za krkem a dostatečný závoj na bocích (č.10), aby přechod mezi břichem byl co nejostřejší. Toto hodnocení je nutné provádět pod hodnotící lampou bez rušivých vlivů. Zvířata s nahnědlým, nažloutlým či načervenalým závojem jsou řazena do nižších tříd, případně vyřazována.
3/2 BŘICHO (BARVA)
Barva břicha by měla být jasně ledově bílá s ostrým přechodem břišního pásma (č.12) od tmavých boků (č.10). To vše je podmíněno dědičností. Barva břicha činčily by měla být "schována". Pouze v partii mezi břichem (č.12), pánevní končetinou (č.13) a bokem (č.10), je barva břicha viditelná. Toto místo je nazýváno "trojúhelníkem". Linie břicha má mít rovný okraj, stejnou šíři a nesmí být zvlněná.
Hodnocení- sleduje se čistota zbarvení, symetričnost na obou stranách a kontrast rozhraní barvy břicha a ostatních částí těla, kde by se nemělo projevovat šedé, zažloutlé nebo nahnědlé zbarvení. Dále sleduje zda břicho nevybíhá příliš vysoko na boky a má rovnoměrný okraj.
POZOR- někdy bývají břišní partie šedé, nebo přechod z břicha na boky plynulý. Břicho zbarvené žlutě až s nádechem dohněda, může být způsobeno nevhodným ustájením, nevhodnou péči chovatele, nebo genetickým původem.
3/3 PROUŽEK
Proužek (d) je bílá, ostře ohraničená část vlasu, mezi spodní zónou (c) a závojem (e). Optimální šířka proužku je 2-3 mm, šíře proužku není po celém těle zvířete stejná. V partii krku (6) bývá proužek nejužší (mnohdy schází), nejširší bývá na bocích.
Hodnocení- sleduje se barva, tvar a obrys proužku (d). Proužek při fouknutí do kožešiny má být výrazný a mít tvar kruhu s ostře ohraničeným okrajem. Rozfouknutí provádíme na různých částech těla, kde barva, šíře a ostrost proužku by měla být co nejvyrovnanější.
4 OCÁSEK
Ocas činčily je porostlý hrubší delší srstí.
Hodnocení- ocásek musí být nesen v rovnoběžné ose s páteří. Za vady se považují veškeré deformace, jak genetické (prasečí ocásek), tak poúrazové a okus srsti.